Zatímco minulý týden nám po cestě do Smrčné auto hlásilo výstrahu, že venkovní teplota klesla pod 4 °C, tuto sobotu jsme si bohatě užili vyhřívání se na sluníčku, oddílové opékání buřtů a následný výlet do krasu.

Krásná víska Karolín je tak trochu na konci světa. Takto nějak si představuji místo, kde dávají lišky dobrou noc, ale do civilizace je to přitom jen pár kilásků. Kouzlo tohoto místa navíc oproti poslední návštěvě zmnohonásobilo již zmíněné azuro.

 

Pořadatelé vyšli vstříc mému požadavku na pozdní start, a proto jsem se do lesa nejprve ponořil s Natálkou. Chuděra si sice vyžrala šrámy poté, co si pořádně zaplachtila vzduchem po souboji se zrádnými klacky, ale rychle se z toho oklepala.

Trať HDR přešla díky moudrému rozhodnutí ředitele a spolustavitele Jalového jalové úseky lesa po fáborkách. Jinak se zkratek našlo dostatek. Skvělé byly popisy i na mapě. Hodí se nejen pro zapomnětlivé HDR, ale ocení je i ta dítka, která mají poněkud děravé ruce. A konec konců asi je pro ně celkově lepší, když to mají 2v1 a nemusí se starat o další proprietu.

O dalším zajímavém počinu jsem se dozvěděl až u táboráku. Kategorie HDR a H/D10N měly sice stejnou linii, ale na ní různé kontroly. To je myslím správná cesta. Jen si na to budou muset někteří eNkaři zvyknout.

Když jsem se poprvé ocitl v cíli, zanechal jsem dceru svému osudu a pelášil (čti: valil se) znovu na start. Podařilo se mi tam dorazit dokonce s půlminutovou rezervou. I trať nejmladších rakváčů se mi líbila. Sice jsem ke konci sotva pletl nohama při výstupu kolmo na 10 vrstevnic, ale o to víc jsem si užil závěrečný downhill.

S mapou jsem se po druhé kontrole taky skamarádil a pak jsme si už rozuměli báječně. Brblal jsem jen hned po mapovém startu, kdy jsem si naplánoval, že poběžím čistým(!) lesem podél údolíčka zprava. Nicméně ten podrost sahající až nad kolena mě vyhnal dolů do bažiny, kde jsem pár vteřin jistě ztratil.

Nad výsledky jsem mohl rozjímat už také velmi záhy. Konkrétně po zkrácené plavbě po Punkvě. Takže Blansko vystřihlo oblastní závody jak ze škatulky. Nejlepší pocit mám ale z toho, že se v lese líbilo i mé drahé polovičce, která si užívala HDR se zbývajícím potomstvem. Pořád říká, že by jí vyhovovalo běhat fáborky. Když se ztratí při postupu terénem, podle nich se chytí. Asi jí budu muset nějakou linii postavit i za humny…


Mapa s postupy

Výsledky s mezičasy

FFFtipnější report od Lenčáka


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Hledej...

Lajkovník

140 datlů

Moje klávesnice má na svědomí také...